"The world is like a book, those who do not travel, read only one page." - St. Augustine.

 

GALERIE

 

Je tu závěrečná část našeho seriálu. Užívali jsme si Pyreneje a co k tomu říct? Mont Ventoux je slavná, ale Pyreneje jsou težší, nicméně jsou to lákadla, která lze jen doporučit, budete si je pamatovat.

Pyreneje jsme projeli téměř celé dle průvodce Lonely Planet, Cycling France- Raid Pyreneén a cestou přejedete tolik kopců, že se to ani nevyplatí vyjmenovávat.

 

 

V Lonely Planet vám však v jeden den naplánují Col du Aspen, převýšení cca 700 metrů a Col du Tourmalet, převýšení 1200 metrů. Nevím jak vy, ale já tyhle dva kopce v jeden den už nikdy nejedu:-), i když obojí je nádherný zážitek.

 

V Pyrenejích se zastavte v campu přímo na Col de Portet, rodinné prostředí, nejlepší croissanty a nádherný výhled vám dodají sílu na další a další stoupání, kterou budete tolik potřebovat, cena za nocování 5 euro.

 

 

Dost bylo kopců, za pár dnů jízdy se ocitnete v rovinkách a pustině jako na americkém západě, to vše vám nabídne vnitrozemí Španělska hned za Pamplonou. Silnic tu mnoho není a vyplatí se vyhnout hlavním tahům, odměnou vám budou volně prohánějící se koně, naprostý klid a východy slunce, které se nezapomínají.

 

 

Nakonec jsme měli menší drama. Nocujeme nedaleko Vila Pouca de Aguiar. Těším se na hezký odpočinek, když mě ráno probudí zvonky pasoucích se ovcí. To neni nic neobvyklého, říkám si a snažím se vše zaspat. Jenže v Portugalsku mají všechna stáda doprovod v podobě obrovských ovčáckých psů, když mi v 6 ráno jeden takový zaštěkal asi 30 cm od hlavy,  málem jsem vytrhal všechny kolíky od stanu, jak jsem nadskočil.

 

 

To už se zaspat nedalo.

Čekal jsem půl hodiny, doufaje, že ho to přestane bavit, ale mýlil jsem se. Nakonec jsem přeci jen vystrčil hlavu. Vedle psa vidím sedět i pasáka, který mi kyne "dobré ráno" a přes cigaretu uklidňuje svého pomocníka. Ten naštestí neměl jiné úmysly než nás vystrnadit, aby se ovce v klidu napásly. To se mu podařilo na jedničku.

 

V Portugalsku počítejte kromě ovčáckých psů také s požáry, které vám mohou znepříjemnit život. Ne snad, že by byly tak rozsáhlé, ale je jich všude plno a všudypřítomný vítr se postará, že se prostě nedá dýchat a příliš daleko nedojedete.

 

Závěrem bych vám všem chtěl poděkovat za podporu a pozornost, kterou jste nám věnovali a jmenovitě:

 

- Jarda Holý - který se mnou na cestách měl tu trpělivost.

- Martin Říha - City Bikes, za stroj, který to úžasně vydržel.

- Jarda Krucký - za bundu, která mě zachránila za každého počasí.

- Jindra Kodíček - UPM8, za mediální support.

- Mates "Kudrnáč" Krebs -  za Facebook administraci a vůbec.

- Richard Nejdl -  za komunikaci s radiem Beat.

- Alica Brendzová - za kompas, který nás vyvedl z mnoha měst, když jsme neměli mapu.

- Ivanka Vrzúková - za 'on phone support'

- Dan Mourek, Jitka Vrtalová, Vítek Masare- za předodjezdové konzultace co, jak a hlavně s kým:-).

 

Ještě jednou díky. Omlouvám se, jestli jsem na někoho zapomněl.

Co dál?


 

Budeme se městské cyklistice věnovat i dál. Věřím, že zde najdete vždy nějakou tu zajímavost.

 

Hlavní motivací vydat se na cestu přes Evropu byl pocit, že se v Praze pro cyklistiku nedělá tolik, kolik by si zasloužila. Chtěli jsme ukázat na fakt, že trend v Evropě je naprosto opačný. Jestli se nám to podařilo, to nechám na vás.

Nicméně i vy nebuďte k věcem okolo Vás lhostejní a zajímejte se, jak politici řeší i vaše problémy.

 

GALERIE

Zdar a sílu. C4C.

 

cycle4change